Z Jabka do Jabka

Nadešel čas prázdnin. Čas sbalit si uzlíček a přemístit se s M. na pár měsíců z Jablečného města v srdci Evropy do slunné Kalifornie, jež oplývá jablky prý lepšími, zato o dost dražšími, přesto že se prodávají už nakousnutá. Bude to čas, po který bude mým zaměstnáním jen vykonávání funkce profesionální manželky, a jehož zlomky bych ráda sdílela se svými nejbližšími na druhém konci světa i s těmi, kdo prostě jen budou zvědaví, co za výtvor to zase spatřilo světlo světa :)

Pokud blog nedopadne jako moje deníčky (Igor a Albert pláčou doma v koutku nad svým nenaplněným životem), najdete na něm pravidelně drobné postřehy ze života v USA, zejména pak co se gastronomie týče, sem tam nějaký recept (možná na žádosti přátel zrecykluju i starší materiál z FB) a hlavně dojmy a pokroky mojí dvojité výzvy, kvůli které jsem se dala do psaní. Jejím zveřejněním jsem si na sebe upletla bič, často se mi totiž stává, že při absenci dohledu ztratím sebekontrolu a nejsem schopná dotáhnout věc do konce, takže doufám, že mě trochu popoženete, až mi bude docházet šťáva.

Momentálně jsem se tedy pustila do redukce hmotnosti a o dvojitou výzvu jde z toho důvodu, že nejčastější reakcí, kterou jsem od blízkých před odjezdem slyšela, byla: "Zhubnout? V Americe? Tam budeš ráda, že nepřibereš. Každej, koho znám a jel tam, přibral!" Já to ovšem vidím pozitivně, konečně mám moře času a možností, na něž jsem se vymlouvala v ČR. Na běžeckou stezku vedoucí do zálivu se napojím hned za silnicí, na "dvorku" je mi k dispozici vyhřívaný bazén a až nastane chvíle honit svaly, zaběhnu do posilky nad recepcí. V mezerách mezi vším pak zapomenu na ty třicetiminutové obědy ve fastfoodech, co jí člověk ve stresu, a hladové večery po práci, kdy vyčerpaný letí domů vybílit lednici, a dopřeju bříšku zase po dlouhé době pravidelnou stravu bohatou na živiny, ne tuky a cukry. Rozhodně to ale neznamená, že bych sebe, M. nebo Vás měla ochudit o testovaní místních pokrmů, ani náhodou, na to se máme s jídlem až moc rádi.

Cílem tohoto mého odhalení se všem bude nacpat se zpět do oblíbených sukní a šatů, které jsem nosila jěště loni v létě. Za rok došlo moje tělo značné změny a ač jsem vždycky byla nepřítelem vážení, před pár týdny mě zvědavost dohnala. Jaké bylo moje překvapení (nebo ne?), když jsem zjistila, že poslední závodní váha, již jsem udala, se od té současné liší v jedné cifře - a to ne v té druhé v pořadí. Ještě horší ale bylo uvědomění si, že skutečné množství nabraného tuku muselo být vyšší, protože svalová hmota šla během mého nicnedělání pěkně do háje. Jak mi půjde najet zpátky do starých aktivních kolejí, můžete sledovat v pravidelných pátečních příspěvcích, kde se objeví souhrn za celý předchozí týden.

Takže na závěr shrnutí: 1. nepřibrat a 2. zhubnout. Jak dopadly oba záměry, si povíme na konci pobytu po půlce října :)

A takhle si představuju, že to půjde!